AKADEMICKÝ SPOLEK PŘÁTEL PIVA

Když se řekne pivo...

Pivo je kvašený, slabě alkoholický nápoj vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a chmele pomocí pivovarských kvasinek. Podle českých předpisů se pivem rozumí: pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethanolu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu (§ 11 písm. a/ vyhlášky č. 335/1997 Sb.).
Pivo je tradičním a populárním nápojem. Je sice nápojem alkoholickým (můžeme ho zařadit mezi nápoje s relativně nízkým obsahem alkoholu - 30-50 g v jednom litru), ale kromě alkoholu pivo také obsahuje přibližně 2 000 dalších látek. Obsahuje také sacharidy, bílkoviny, hořké látky chmele, polyfenolické sloučeniny, oxid uhličitý, vitamíny a minerální látky. Kombinace těchto složek dává fyziologicky vyrovnaný roztok. Významné je zastoupení minerálů v pivu, kde nacházíme kromě draslíku a sodíku, které jsou zde v příznivém poměru, také chloridy, vápník, fosfor, hořčík a křemík. Z vitamínů obsažených v pivu jsou nejvýznamnější vitaminy skupiny B - thiamin, riboflavin, pyridoxin, niacin a kyselina listová. Vitaminy skupiny B jsou důležité pro řadu metabolických procesů (metabolismus sacharidů, lipidů aminokyselin), funkci nervového systému a další. Pivo je možno uznávat nejen jako nápoj vhodný k utišení žízně, ale též pro svoji nutriční hodnotu, především vhodnou vyváženost iontů a minerálních látek, vitaminů a polyfenolů. Je si třeba uvědomit, že příznivé účinky piva na lidský organismus se mohou projevit při jeho střídmé konzumaci, kdy nepřevažují negativní účinky alkoholu. V právním řádu České republiky se pivem zabývá zejména vyhláška č. 335/1997 Sb., která provádí zákon o potravinách (zákon č. 110/1997 Sb.). Vyhláška obsahuje jak definici piva (viz výše), tak požadavky na výrobu a jakost, členění piva a jeho označování.




Historie piva


Dnes již nelze přesně doložit kdy a kde se pivo poprvé objevilo. Za kolébku piva se považuje oblast Mezopotámie, kde se pivo vyrábělo již v 7. tisíciletí př.n.l.. K objevení došlo zřejmě omylem, lidé dříve skladovali obilí v nádobách, do kterých patrně natekla voda, na nádobu se zapomnělo a když byla později objevena, byl v ní nalezen zkvašený produkt s příjemnou omamnou chutí. Od pradávna pivo připravovaly ženy, které používaly k výrobě piva různé plodiny, např. ječmen, pšenice, ovsa, prosa, ale i čočka a dochucovaly je různými bylinami např. šalvějem, pelyňkem, mátou, skořicí, anýzem, a pod.
Teprve s rozvojem techniky pivovarů se ujali tohoto díla muži a svůj patriarchát si drží až dodnes. První zpráva o výrobě piva v Čechách je z roku 993 a váže se k Břevnovskému klášteru. Pivo se rychle stalo velmi oblíbeným nápojem. Proto již v roce 1039 byly zavedeny tresty pro krčmáře přechovávající opilce např. holení hlavy, rozbití veškerého hospodského nádobí či pranýřování na veřejném místě. Největší rozkvět výroby piva v Čechách nastal ve 12. století, kdy se stala zdrojem obživy podnikavých měšťanů.


Historie pivovarnictví v České republice

Pivovarnictví má na území České republiky dávnou tradici. Vyvíjelo se od primitivní přípravy v domácnostech přes řemeslnou výrobu a následně na průmyslovou výrobu v strojních pivovarech aľ po současnou mo­derní velkovýrobu. Přitom základní princip výroby sladu a piva zů­stal stále stejný, pouze se měnilo strojně technologické vybavení a druhy sladů a piv.

4. st. před n. l

-

první přesnější údaje o obyvatelích našeho dnešního státu, kterými byli Bojové. Pěstovali obilí a pravděpodobně i připravovali kvašené nápoje podobné pivu.

12 st

-

vpád Markomanů na naše území, kteří pě­stovali málo obilí, ale připravovali si i jakýsi druh piva.

278 aľ 664 st

-

trvalé osídlení našeho území slovanským kmenem Čechů. Pěstovali obilí, připravovali medovinu i pivo, jehož postup výroby si přinesli ze své pravlasti

999

-

první nepotvrzená zpráva o výrobě piva u nás. V tomto roce vysvětil Břevnovský klášter druhý český biskup Vojtěch a zakázal mnichům vařit pivo, kterému velmi holdovali.

1034 -1055

-

kníže Břetislav I. vydal nadační listinu přidělující kapitule sv. Václava ve Staré Boleslavi desátek z chmele z okolních statků. Jde o nejstarší listinu o sběru či pěstování chmele na našem území.

1088

-

vydán první dochovaný doklad o výrobě piva prvním českým králem Vratislavem II. Byla to nadační listina, ve které kromě jiného přidělil kapitule na Vyšehradě desátek chmele pro vařeni piva.

1130

-

kníže Soběslav I. vydal listinu dokazující vaření piva běž­nými občany. Nařizovala pivovarníkům z vyšehradského podhradí platit desátek chmele z vlastní přípravy piva panovníkům kapi­tuly na Vyšehradě. Platby církvi z výroby piva byly zrušeny až v roce 1848.

12. a 13.st

-

zakládána nová královská a později šlechtická města, kterým panovník uděloval právo várečné, podle kterého každý měšťan vlastnící dům mohl vařit pivo. Právo várečné, které se vztahovalo k nemovitosti a nebylo přidělováno osobám jako podle pozdějších živnostenských řádů, nebylo nikdy právní cestou zrušeno. Měšťané toto právo povaľovali za svoji výsadu a nedovolovali šlechtě a kléru vyrábět pivo v jejich městských sídlech, nebo je dovážet ze svých statků.

13.st

-

zakládání společných pivovarů právovárečníky a obcemi. Nejstarší 1200 v Teplé, 1228 v Hodoníně, 1250 v Olomouci, 1333 v Německém Brodu, 1336 ve Vodňanech, 1348 v Jilemnici, 1379 v Třeboni ...

1330

-

v Praze byla vydána konšelská listina, podle které měly právo várečné jen domy uvnitř hradeb města, což převzala i jiná města a obce. Městské domy se začaly rozlišovat na právovárečné s právem vaření a výčepu piva a na nákladnické, kde se připravoval slad, ale neměly zařízení pro vaření piva, které provozovaly u sou­sedů právovárečníků, nebo si mohly vypůjčit pánev na chmelovar od města.

14.st

-

zakládání cechu. Sladovnictví bylo považováno za řemeslo, pivovarství ne, proto první cechy byly cechy sladovníků, později společné i s pivovarníky. Cechy se nejdříve staraly o ochranu práv měšťanů proti šlechtě, později určovaly pořadí vaření piva, kolik smí jednotliví členové uvařit várek, určovaly ceny surovin, piva, rozhodovaly o dědických nárocích právovárečníků a nákladníků, staraly se o odbornou výchovu dorostu, kontrolovaly kvalitu piv, ale i morálku svých členů, reprezentovaly sladařský a pivovarský obor v městských radách, na slavnostech apod. Cechy vydávaly své řády, měly své patrony, odznaky, prapory a symboly práva. Symbolem práva byla ferule, jakási dřevěná plácačka, do jejíž dutiny se ukládaly důležľité listiny, na plochou část se nalepovaly zprávy a poslíček s ní obíhal členy cechu. Používala se také k pasování sladovníka na mistra apod.

14. st

-

spory mezi sladovníky a pivovarníky, protože pivovarství nebylo uznáváno řemeslem, mohl pivovarník provozovat i další živnost. Sladovníci chtěli získat monopol na výrobu piva. První zprávy o vývozu českého piva.

1398

-

král Václav IV. potvrdil právo vaření piva všem právovárečníkům i nákladníkům i když pivovarství nebylo uznáno řemeslem.

1477

-

král Vladislav II. Jagellonský potvrdil platnost rozhodnutí z roku 1398, že pivovarství není řemeslem, ale obchodem, sladovníci získali pouze monopol na výrobu sladu.

1484 — 1517

-

spory mezi měšťany a šlechtou, o vaření a prodej piva.

1517


-

král Ludvík Jagellonský vydal „Smlouvu svatováclavskou", podle které měli šlechtici právo vařit pivo po dobu šesti let pro vlastní potřebu, ale nesměli je prodávat o výročních městských trzích.

Výsada vařit pivo na šlechtických usedlostech pak bez právních úprav byla prodloužena na trvalo. Tato smlouva znamenala omezení práv měšťanů a podpořila rozvoj šlechtických pivovaru.

1547

-

konfiskace majetku měst, která se vzbouřila proti habsburské nadvládě, znamenala počátek úpadku městského pivovarství a podporu rozvoje pivovarství na šlechtických usedlostech, hlavně Rožmberků a Pernštejnů.

1620

-

po bitvě na Bílé hoře zaniká sláva řemeslného pivovarství. Po zlepšení hospodářské situace nastala éra městských a obecních pivovarů a hlavně se prosazovaly pivovary šlechtické. Stálou výrobu zajišťovaly pivovary klášterní, které nejméně podléhaly hospodářským výkyvům.

1705 a 1706

-

dekrety císaře Josefa I. zakazovaly vrchnostem dovážet vlastní pivo do královských měst

1708

-

povoleno šlechticům a kléru dovážet pivo z jejich statků do městských sídel, ale jen v přesně vymezeném množství a pouze pro vlastní potřebu.

1788

-

dvorními dekrety Josefa II. zrušena výsada, které představovala monopol měšťanů na výrobu a výčep piva a bylo zdrojem středověkého bohatství měšťanů a značného rozvoje pivovar­ství na našem území.

1835

-

v českých zemích je 1087 pivovarů, celkovým počtem výstav 1,966 mil . hl. piva

1842

-

místními právovárečníky založen Měšťanský pivovar v Plzni, který zahájil nejslavnější éru českého pivovarství výrobou specifického ležáku výhradně spodním kvašením.

1848

-

změna propinačního práva. Každý mohl založit pivovar za úplatu, která se po 20 letech měla rozdělit mezi oprávněné osoby, tj. právovárečníky a nákladníky, respektive majitele propinačních práv.

19. st.

-

zakládání obchodních sladoven jako samostatných výroben.

1864

-

založeny čtyři samostatné sladovny v Brně, Jihlavě, Hodoníně a v Bučovicích.

1868

-

zrušeno propinační právo, čímž se uvolnila možnost rychlé výstavby nových pivovarů. Nastává rozvoj průmyslové výroby piva v tzv. strojních pivovarech.

1869 - 1888

-

v Království českém postaveno 34 nových právovárečných, akciových, družstevních a soukromých pivovarů.

1873

-

založen Spolek pro průmysl pivovarnický v Čechách, který vydával časopis Kvas, činnost zastavena v době druhé světové války, pak obnovena v lstech 1945-1948, v době socialistické éry činnost zastavena a tradice obnovena v roce 1991 založením Českého svazu pivovarů a sladoven.

1876

-

12 obchodních sladoven na Moravě a 7 v Čechách

1880

-

70 obchodních sladoven na Moravě a 16 v Čechách.

1883

-

první sjezd sládků z Čech, Moravy a Slezska v Praze

1883

-

založeno Společenstvo sládku v hlavním městě Praze, které navazovalo na pražské sladovnické cechy z roku 1456, z nich se utvořilo v r. 1750 sdruľení nákladníků, r. 1859 pořádek sládků a r. 1833 Společenstvo.

1900

-

v českých zemích je 804 pivovarů s celkovým počtem výstav 11, 968 mil hl. piva

1911

-

rekordní počet výstav 13 112 710 hl. piva

1914 - 1918

-

první světová válka - po zastaveno 122 pivovarů.

1917

-

klesl počet výstav na l 703 013 hl. piva

1918

-

nově vzniklá Československá republika převzala z bývalé habsburské monarchie 60 % výrobního potenciálu pivovaru, cel­kem 562 pivovarů ve velmi špatném stavu, které vyrobily pouze 3 505 624 hl. piva. Sladoven převzala 176 včetně pivovarských z toho 102 na Moravě, 49 v Čechách, 3 ve Slezsku a 22 na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

1921 - 1923

-

hospodářská krize, následovala konsolidace s další koncentrací výroby.

1921 - 1937

-

poklesl počet pivovaru v Československé republice z 590 na 381.

1924

-

založen Svaz malých a středních pivovaru v ČSR, který vydával časopis Pivovarsky obzor

1939 - 1945

-

druhá světová válka znamenala obrovské ztráty, v pivovarském průmyslu bylo zničeno 121 pivovarů, 63,1 % z celkové rozlohy chmelnic a 29,4 % plochy oseté ječmenem. Bombardováním byly poškozeny některé pivovary a sladovny, jiné byly uza­vřeny a zdevastovány.

1945

-

v českých zemích je 45 sladoven, celková výroba sladu je 46 000 tun počet pivovarů je 252 s celkovým počtem výstav 4,877 mil hl. piva

1945

-

dekretem presidenta republiky z 24.10. č. 101/1945 byly znárodněny pivovary s výstavami nad 150 000 hl. piva a vznikly národní podniky: Plzeňské pivovary, n.p. Plzeň, zahrnující Prazdroj a Gambrinus, Smíchovský pivovar Staropramen, n.p. Praha, Velkopopovický pivovar, n.p. Velké Popovice, Starobrněnský pivovar, n.p. Brno, Českobudějovický pivovar, n.p. České Budějovice. Byly sdruženy do celostátního podniku Československé pivovary n.p..

1946

-

pivovary a sladovny včetně Výzkumného ústavu sladařského a pivovarského, Praha, odborné pivovarské školy a nižší pětiměsíční pivovarské školy podřízeny Hospodářské skupme pivovarského a sladařského průmyslu Ústředního svazu českosloven­ského průmyslu

1948

-

zákonem č. 115/1948 Sb. bylo znárodnění rozšířeno na všechny sladařské a pivovarské závody

1948


zřízen n.p. Obchodní sladovny, Olomouc, který poprvé v historii českého sladařství řídil veškerou výrobu sladu v Čechách a na Moravě.

1948

-

neustálé změny centrální organizace

1950

-

vrcholným pivovarským orgánem se staly Československé pivovary, sladovny, lihovary a konzervárny, n.p. Praha, které řídily 21 národních podniků s 174 závody pivovarů a slado­ven v Čechách a na Moravě.

1950

-

v Čechách a na Moravě bylo 158 sladoven, celková výroba 166 000 t, vývoz 83 000 t sladu, 176 pivovarů, celkovým počtem výstav 9,245mil. hl., piva, vývoz 36 000 hl. piva.

1951

-

založena Hlavní správa piva, Praha

1953

-

založena Hlavní správa pivovaru a sladoven, Praha

1958

-

založeno Sdružení pivovarů a sladoven, Praha

1963

-

založeno Pivovarské museum v Plzni

1965

-

řízení pivovarů a sladoven převzaly krajské národní výbory s výjimkou Pražských, Jihočeských, Plzeňských pivovarů a Obchodních slado­ven, které byly podřízeny ministerstvu potravinářského průmyslu.

1965

-

Trust pivovarů a sladoven, Praha — organizace vrácena na střední článek řízení.

1965

-

Pivovary a sladovny, oborové ředitelství, Praha.

1975

-

Pivovary a sladovny, generální ředitelství, Praha, české a moravské sladovny a pivovary rozděleny do 12 regionálních národních podniků včetně dvou vinařských n.p. a jednoho nealko n.p. Praľské pivovary, n.p. Praha, Středočeské pivovary, n.p. Velké Popovice. Jihočeské pivovary, n.p. České Budějovice, Severočeské pivovary, n.p. Louny, Východočeské pivovary, n.p. Hradec Králové, Jihomoravské pivovary, n.p. Brno, Severomoravské pivovary, n.p. Přerov, Obchodní sladovny, n.p. Prostějov, České vinařské závody, n.p. Praha, Moravské vinařské závody, n.p. Mikulov a Nealkoholické nápoje, n.p. Olomouc. Toto uspořádání platilo do roku 1989.

1971

-

postaven nový pivovar v Nošovicích

1976

-

postaven nový pivovar v Mostu

1976

-

postavena nová sladovna Hodonice.

1987

-

za socialistické éry proběhla v pivovaru Hradec Králové první demokratická volba ředitele

1986

-

postavena nová sladovna Nymburk

1988

-

postavena nová sladovna Plzeň

Po 1989

-

privatizace pivovaru a sladoven, vznikaly akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, soukromé podniky apod. Do pivovarů začaly vstupovat zahraniční firmy. Byly zřizo­vány i restaurační minipivovary.

1989

-

v Čechách a na Moravě bylo 84 sladoven, celková výroba 407 000 tun sladu, vývoz 133 000 tun sladu, 71 pivovarů, celkový počet výstav 18,268 mil . hl. piva, vývoz 1,178 mil . hl. piva.

1991

-

založen Česky svaz pivovarů a sladoven,, který navázal na tradici Spolku pro průmysl pivovarnictví z roku 1873

1992

-

I. mezinárodní pivovarská výstava PIVEX v Brně

1993

-

zaloľen Česky svaz malých nezávislých pivovarů

1997

-

postavena nová věžová sladovna v Kroměříží

1998

-

v Čechách a na Moravě bylo 46 sladoven, z toho 25 pivovarských, celková výroba 423 631 tun sladu, vývoz 159 080 tun sladu, 61 pivo­varů s celkovým počtem výstav 18, 292 mil hl. piva, vývoz 1,749 mil hl. piva



Kategorie piva


Nejtypičtější druhy světlého piva v ČR jsou:

- výčepní
- piva z ječných sladů s extraktem původní mladiny 8-10 % hmotnostních
- ležáky, tj. piva z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11-12 % hmotnostních.
- tmavé (z tmavého nebo karamelového sladu)
- řezané (při stáčení smíšené z tmavého a světlého piva)
- lehké (do 7 % extraktu původní mladiny), speciální (extrakt původní mladiny 13 % a výše)
- porter (tmavé pivo s extraktem původní mladiny 18 % a více)
- pšeničné
- kvasnicové (vzniklá přidáním rozkvašené mladiny do hotového piva při stáčení)
- nealkoholické
- ochucené
- a další.

Úpravu obsahuje § 11 a 12 vyhlášky č. 335/1997 Sb. a kategorie piva je povinným údajem při označení piva při prodeji.


Značení piva

Vedle obecných náležitostí pro označení piva (dle vyhlášky č. 324/1997 Sb.) je nutno podle vyhlášky č. 335/1997 Sb. pivo označit: názvem druhu a skupiny (např. pivo ležák), obsahem alkoholu v procentech, zda jde o světlé či tmavé pivo a některými dalšími údaji. Přesný údaj o extraktu původní mladiny není nutno povinně zveřejňovat. Vyhlášce však neodpovídá značení piv stupni (např. 12stupňové pivo), takové značení je nejen projevem neznalosti, ale je i nezákonné (označení stupňovitostí bylo opuštěno v devadesátých letech 20. století). Místo stupňů je nutno správně uvádět tzv. extrakt původní mladiny (EPM)- a to v procentech hmotnostních (např. 12procentní pivo; pozor - tato procenta si nelze plést s procenty alkoholu, která se u běžných piv pohybují mezi 4 - 5 %), za podmínky, že ho výrobce zaručuje. Není-li ve výrobě zaručena přesnost EPM (resp. z jiných důvodů, rozhodne-li se tak výrobce, např. z důvodů daňových), postačí uvedení druhu piva podle vyhlášky (viz výše druhy piva podle míry EPM). Označení druhu piva je ale nutno použít vždy (i při uvedení EPM).

Příklady značení:
a) nesprávné značení: pivo 10stupňové, pivo 12stupňové, jedenáctka, silné 14stupňové pivo
b) správné značení piva: pivo výčepní, pivo ležák, pivo ležák, speciál 14 %.


Pivo a zdravie

        Pivo je nielen nápojom dobrej chuti, ale pre svoju hodnotu v miernom množstve aj vhodným doplnkom výživy. V letnom období je zároveň doplnkom pitného režimu. Pivo okrem vody obsahuje sacharidy, bielkoviny, vitamíny, minerálne látky a alkohol. Je fyziologicky veľmi vyrovnaný nápoj: dextríny, viacmolekulárne dusíkaté látky a gumovité látky spolu s alkoholom zvyšujú disperziu v zažívacím trakte ľudského organizmu, čo spolu s tlmivou schopnosťou umožňuje vysoko účinnú látkovú výmenu. Horké chmeľové látky podporujú sekréciu žlče, ktorá priaznivo ovplyvňuje tráviaci proces. Pivo obsahuje rad vitamínov, najmä skupiny B. Fyziologická vyváženosť piva spôsobuje, že obsiahnuté látky sa v ľudskom organizmu zužitkujú bez vedľajších premien, rýchlo a ľahko.

Alkohol v pive

        Obsah alkoholu v pive je oproti iným alkoholickým nápojom relatívne nízky. Ľudské telo prijíma alkohol z piva podstatne pomalšie než alkohol z vysokopercentných nápojov. Takže koncentrácia alkoholu v krvi zostáva pri pití piva podstatne nižšia. Obsah alkoholu predstavuje približne asi 40 g na liter, ďalších 40 g predstavujú nealkoholické živiny. Alkohol v pive podporuje prekrvenie mozgu a rozširuje cievy. Priaznivé účinky umierneného pitia piva sa prejavujú v povzbudení chuti k jedlu, v podpore činnosti tráviacej sústavy a v močopudnom pôsobení. Pivo je prírodným prostriedkom proti stresu vďaka nízkej koncentrácii alkoholu a obsiahnutým, chmeľovým látkam, čo pôsobí preventívne na znižovanie rizika infarktu. Umiernená konzumácia piva zabraňuje vzniku žlčových kameňov, chráni pred srdcovými ochoreniami a posiľuje kosti.

Dôvody, pre ktoré môžeme pivo odporúčať ako vhodné z hľadiska výživy :

- Veľké množstvo vody, podiel extraktu je cca. 5%
- Pivo je izotonické až ľahko hypotonické
- Podiel energie zo sacharidov na celkovom energetickom obsahu je veľmi vysoký (60%), súčasne obsahuje ľahko využiteľné cukry, tak i pomalšie sa vstrebávajúce dextríny
- Obsahuje malé množstvo bielkovín, v 1 l piva nie je viac ako 10% doporučenej dennej dávky aminokyselín, avšak dôležitým prínosom sú tzv. esenciálne aminokyseliny, ktoré ľudské telo potrebuje, ale nemá schopnosť ich syntetizovať
- Pivo neobsahuje tuky ani cholesterol, má vysoký obsah draslíka, horčíka, fosforu a mnoho stopových prvkov, takže môže byť označené ako iontový nápoj


Stopové prvky a minerálne látky v jednom litri piva :

Vápník: 50 mg (7% dennej potreby). Predstavuje dôležitú látku potrebnú pre tvorbu kostí a zubov. V tele prítomnosť vápnika upravuje pohyb svalstva, pomáha zrážanlivosti krvi.

Fosfor: 20 mg (2% dennej potreby). Napomáha ukladaniu vápniku v kostiach. Uvoľňuje energiu zo sacharidov a podieľa sa na tvorbe bielkovín.

Horčík: 105 mg (49% dennej potreby). Podporuje nervovú a svalovú aktivitu, uvoľňuje energiu, upravuje telesnú teplotu, metabolizmus tukov a podieľa sa na syntéze bielkovín.

Draslík: 300 mg (12% dennej potreby). Regulátor telesných tekutín, podieľa sa na syntéze bielkovín a pri vytváraní glukózy.

Chloridy: 250 mg (22% dennej potreby). Regulátor telesných tekutín, podobne ako draslík. Chloridy napomáhajú v žalúdku vzniku kyseliny chlorovodíkové, ktorá je dôležitá pri trávení.

Sodík: 40 mg (5% dennej potreby). Podieľa sa na regulácii rovnováhy vody v organizme, pomáha pri kontrakcii svalov a pri nervových reakciách. Pivo má priaznivý pomer draslík : sodík.

Vitamín B1 - thiamín: 30 mg (3% dennej potreby). Thiamín pomáha spracúvať sacharidy, nevyhnutné pre dodávanie energie. Má význam pri raste, trávení a nervovej aktivite.

Vitamín B2 - riboflavín: 330 mg (21% dennej potreby). Riboflavín v tele pomáha uvoľňovať energiu zo sacharidov a tukov, spolupracuje pri metabolizme bielkovín. Vitamín B3 - niacín: 6 600 mg (45% dennej potreby). Významne sa podieľa na výžive buniek. Pôsobí pri uvoľňovaní energie z tukov a pri zhromažďovaní telesnej energie. Je súčasťou dvoch konezýmov, ktoré napomáhajú syntetizovať telesný tuk a cholesterol.

Vitamín B6 - pyridoxín: 400 mg (31% dennej potreby). Hrá dôležitú úlohu pri metabolizme a absorpcii bielkovín, reguluje funkcie tukov a sacharidov, pomáha správnej funkcii centrálneho nervového systému a červených krviniek.

Kyselina listová: 110 mg (52% denní potreby). Pomáha pri tvorbe červených krviniek, metabolizme aminokyselín a obnove buniek. Jej nedostatok môže vyvolať poruchy zažívacieho traktu.


           Oxid uhličitý v pive má priaznivé účinky pri prekrvení slizníc v ústach, zvyšuje tvorbu slín, povzbudzuje produkciu kyseliny chlorovodíkovej v žalúdočnej sliznici a podporuje vylučovanie látok. Z hľadiska obsahu tzv. cudzorodých látok a chemických rezíduí, ktorými nás ohrozuje znečistené životné prostredie, patrí pivo k najzdravším nápojom. Výroba piva predstavuje v mnohých smeroch vlastne dekontaminačnú technológiu, ktorej výsledkom je skutočnosť, že hotový výrobok obsahuje menej škodlivých látok, než použité suroviny vrátane vody! Pivovarský priemysel zásobuje trh produktom, ktorý poskytuje ľuďom výživu, má priaznivé fyziologické účinky a napomáha udržovať ich zdraví, čo sú aspekty, na ktoré môžu byť pivovarníci hrdí. Najdôležitejšou otázkou zostáva, čo to vlastne znamená tá umiernená konzumácia piva. Predpokladom zdravého pôsobenia piva je primeraná spotreba. Mužom možno odporúčať pol litra až liter denne, ženám jednu až dve tretinky. Ideálnym časom na pohár piva je podvečer, s priateľmi či vo chvíľach, keď si môžete vychutnať pokoj, pohodu a dopriať si pár chvíľ pre seba.

Převzato z www.saris.sk


98bb6a3784_63626327_o2.jpg

Na co se po příjezdu na letošní Mácháč těšíte nejvíc?

Na pizzu (0 | 0%)
Na žebírka (0 | 0%)
Na Zantibar (1 | 33%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one